Ke komu půjdeme?


Ke komu půjdeme?

Ke komu bychom šli,
kdybychom Tebe neměli?

Ke komu bychom přinesli
svůj žal a bolesti,
své hříchy, neřesti,
svou naději, vděčnost
a radosti?

Ke komu bychom šli
když ne k Tobě?
Kdo víc nás naučí,
kdo víc nám dá,
než dáváš Ty?

Kdo větší lásku má
než Ty?
Kdo lépe poradí,
vyslechne,
ukáže cestu dál?

Kdo víc tě miloval,
než Ten,
který za tebe
svůj život dal?

Nikdo!
Nikdo není jako On!

Ke komu půjdeš, příteli,
až vše tě zklame
a zůstaneš sám?
Až zestárneš,
a vlasy tvoje zbělí
jako sníh,
nebo jenom lysina
zůstane ti z nich.
Ke komu půjdeš,
až nohy tvé
slabostí poklesnou,
a ruce třást se budou,
a samota tě tížit bude
v starosti?






Ke komu půjdeš?
Ke komu?

Ke komu půjdeš
ve chvíli smrti?

Kdo za ruku tě vezme,
pohladí,
a s láskou poví:
„ Neboj se! Jsem s tebou!
Jsi můj!“

Nikdo lepší nenajde se,
než Ježíš Kristus,
přítel tvůj.