Dnes je ta chvíle


Dnes je ta chvíle

Jaká to vůně se šíří kolem stolu?
Maria klesá před Ježíše,
do prachu, na zem,
k Jeho nohám, dolů.

Tam mast svou drahou vylila
na hlavu Ježíšovu.

Ach, jak Ho milovala!
Vždyť mast tak drahou Jemu dala,
a v prachu vlasy svými
Jeho nohy vytírala.

Teď je ta chvíle! Teď je ten čas!
Na výtky nedbá.
„Škoda, tak drahá mast…
Tolik peněz by za ní měla,
a nebo by chudé potěšila.“

Nerozumíš? Nechápeš?
Vždyť pro Krále to učinila!
„Hosana! Hosana!
Požehnaný! Král Izraelský!“
A pak Ho ukřižovali.
Svého Krále ukřižovali!
Bez viny, bez hříchu.
Za mne a za tebe.

Do hrobu Ho položili,
a kámen velký k hrobu přivalili.

V nedělní ráno ženy k hrobu běží.
Voňavé masti sebou vzaly,
by Ježíše tam pomazaly.

Pozdě! Ježíš tu není! Je živý!
Vstal z hrobu proměněný!

Už není třeba vonných mastí!
Co bylo třeba, Maria už učinila,
a ke dni pohřbu svého Pána připravila.
V tu pravou chvíli Ho potěšila.
Tu pravou chvíli dobře využila.






Teď je ta chvíle! Teď je ten čas!
Nepromarni tu pravou chvíli,
kterou Bůh ti dává,
ať ze tvých činů vzejde Jemu čest
a chvála!