V zahradě


V zahradě

V zahradě plné květů
tak ráda chodívám,
od nich se učím,
uprostřed nich
se k Bohu – Otci
modlívám.

Ta krása barev,
jemnost a tvar,
mi znovu připomíná,
že dobrého a laskavého
v nebi Otce mám.

To Jeho ruka
zformovala do krásy
každičké stéblo,
každičký květ ten,
a vdechla život,
vdechla vůni,
ať vidí celý svět.

V té kráse květů,
tvarů, vůni a barev,
tam odráží se Jeho tvář.
Jeho láska,
Jeho krása,
Jeho zář.

Tam v kalíšcích květů
můžeš číst,
že jediný je Bůh, Stvořitel,
jediný je nade vším,
jediný – převyšující vše.