Jiný svět


Jiný svět

Rušný den pominul,
nastala tichá noc.
Já jsem se pomodlil,
a blízkým řekl:
„Dobrou noc.“

Na jasném nebi
hvězdy svítily,
možná, že mě i budily.
Nemohl jsem tu noc spát.

Do mysli se mi vracel
rušný den.
Kolik to bylo slov,
a všeho dění v něm.

Jeden mi vyprávěl
jak co udělal,
jak souseda svého
doběhl:
A vesele se smál.

Druhý zas,
co se dnes naučil.
Co mu to dalo práce,
úsilí a sil.

Jiný mě zastavil,
a dlouho, dlouho
naříkal,
jak zůstal opuštěný,
sám.

A ještě povídal,
když slyším další nářky,
slzy a žal.
Ach, jaký to dnes
divný svět.







Na tmavé noční obloze
hvězdy září.
Každá je jiná,
každá je krásná
a jiskřivá.

Mluví o jiném světě.
Odráží zář Stvořitele,
jeho moc a slávu.

A já si uvědomuji,
že nepatřím již
k pozemskému davu.

Ty jsi mě připojil
ke své Církvi.
Ke svému lidu,
Tvou krví koupenému.

Obdivuji tvoji moc
a velebím tvou slávu.

To ty jsi mě pozvedl
od země, Pane můj,
ve svou říš,
a já se Tobě klaním,
a vzdávám
ti svou chválu.